Míry agentky Brandové
Z románu Moonraker, který napsal Ian Fleming v roce 1955, cituji tuto pasáž, ve které je popisována Gala Brandová, agentka zvláštního oddělení Scotland Yardu:
Jaká vlastně je? Podle fotografie z její složky v Yardu hezká, ale upjatá. Chmurná policejní uniforma nedovolovala nejmenší náznak svůdnosti.
Vlasy: kaštanové. Oči: modré. Výška: 5 stop 7 palců. Váha: 9 kamenů. Boky: 38 palců. Pas: 26 palců. Prsa: 38 palců. Rozlišovací znamení: piha v horní části pravého ňadra.
Hm, broukl si Bond.
Jaké "míry" (cm, kg) měla agentka Brandová?
Odpověď: 170 cm, 57 kg, 97-66-97 (zaokrouhleno)
Fyzikální vtip 
V nebi spolu tráví už dlouhý čas tři velikáni fyziky: Archimédes, Newton a Pascal. Už si řekli vše možné, neví, co už by dělali. Takže si jdou zahrát nějakou tu společenskou hru. Vzpomněli si na dětství, a že si tedy budou hrát na schovávanou.
Služebně nejstarší Archimédes začal počítat, Pascal se ihned vytratil do místní vegetace, jenom Newton vzal kolík, zakreslil s ním čtverec o straně 1 metr do hlíny a stoupnul si na něj. Archimédes dopiká a zařve: "Už jdu!" První co uvidí je nevinně se tvářící Newton. Takže hnedle: "Deset, dvacet, Newton!"
A na to starý Isaac odpovídá: "Ha, ha, spálená kaše. Newton na metr čtvereční je přeci Pascal!"
Sherlock Holmes určuje rychlost vlaku
V povídce Stříbrný Lysáček se setkáme nejen s nejgeniálnějším detektivem všech dob - Sherlockem Holmesem - a jeho společníkem doktorem Watsonem, ale také s fyzikou. To asi spisovatel a "otec" Holmese Sir Arthur Conan Doyle netušil využití povídky ve výuce, když napsal:
A tak se stalo, že jsem asi za hodinu seděl v rohu kupé, ve vagóně první třídy, uhánějícím do Exeteru, zatímco Sherlock Holmes, jhož ostře řezanou, dychtivou tvář vroubila cestovní čapka s klapkami na uši, se zahloubal do hromady čerstvých novin, které si opatřil na Paddingtonském nádraží. Byli jsme už daleko za Readingem, když hodil poslední noviny pod lavici a nabídl mi doutník.
"Jede to dobře," řekl, vyhlížeje z okna a zároveň pokukuje po hodinkách. "V této chvíli máme rychlost třiapadesát a půl míle v hodině."
"Nedával jsem pozor na milníky," řekl jsem.
"To já také ne. Telegrafní sloupy jsou však na této trati od sebe vzdáleny šedesát yardů, a tak je snadné to vypočítat. Předpokládám, že jste se už poněkud obeznámil s tou vraždou Johna Strakera a se zmizením Stříbrného lysáčka?"
Pro využití ve výuce se nabízejí tyto úkoly:
- Popiš způsob, jakým určil Holmes rychlost vlaku.
- Převeď vzdálenost telegrafních sloupů na metry.
- Převeď rychlost na kilometry za hodinu.
Odpovědi: 1. vzdálenost mezi sloupy vydělí časem (doba ujetí od jednoho sloupu ke druhému); 2. asi 55 metrů; 3. asi 86 km/h
Přidat komentář
Přehled komentářů
-
fyzikalní vtípek
(Janca.K., 17. 4. 2009 20:05:05)
Odpovědět
tak ten vtípek je dobrej :D